Na bioenergetické cvičení mě přivedl můj psychiatr, který si všiml, že mi dělá problém se uvolnit a vůbec si to dovolit. Průběh cvičení je pro mě ideální, jelikož je to jen návod, který ale nemusíme splnit. Můžeme si to přizpůsobit sami sobě. A to je pro mě výzva, jelikož vždycky dělám to, co mi někdo řekne, i když je mi to nepříjemné. A tady vnímám ten svůj prostor a příležitost, že můžu ale i nemusím. Ze začátku cvičení se cítím napnutá a nesvá, ale postupně se uvolňuji a nakonec mě to tak příjemně nabije a uvolní. Je to pocit k nezaplacení zvlášť u člověka, který se uvolní málokdy a často si nevymezí vlastní prostor. Takže to rozhodně stojí za to.